Výzkumné centrum průmyslového dědictví Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků, Českým svazem stavebních inženýrů a Národním technickým muzeem slavnostně uvedou dne 15. července 2008 od 11.00 hodin knihu Průmyslové dědictví/Industrial Heritage. Akce se bude konat v Železničním muzeu Národního technického muzea v prostoru bývalé vodárny historického Lokomotivního depa Masarykova nádraží z r. 1845 (Hybernská ulice, Praha 1).
Kniha je sborníkem příspěvků k mezinárodnímu bienále Industriální stopy z r. 2007, které mělo podtitul Průmyslové dědictví kulturním potenciálem udržitelného rozvoje.
Úvodní esej Sira Neila Cossonse, který v r. 1971 zakládal Ironbridge Museum a v letech 2000 – 2007 byl předsedou britské vládní agentury na ochranu památek, rozvíjí myšlenky jeho zahajovací přednášky na bienále. Autor zde rekapituluje vývoj pohledů na problematiku průmyslového dědictví a formuluje jeho současné problémy.
Druhá kapitola shrnuje výrazné evropské počiny minulých let a jejich vzájemné propojování. Přináší příspěvky Axela Föhla, mluvčího Asociace zemských pracovníků památkové péče v Německu, Keitha Falconera, vedoucího sekce Industriální archeologie vládní agentury English Heritage ve Velké Británii, Paula Smithe, specialisty francouzského ministerstva kultury a Wolfganga Berta za projekt Evropské trasy průmyslového dědictví.
Následují aktuální pohledy argumentů a příkladů proměny areálů a objektů zanikajícího průmyslu na krystalizační místa urbanizace, udržitelného rozvoje sídel a krajiny, které ve třetí kapitole představují, např. Michael Mende z Vysoké školy výtvarných umění v Brunšviku nebo Lars Sharnholz, vědecký ředitel Institutu pro novou industriální kulturu ve Forstu.
Texty o proměně atmosféry a hodnotových kritérií na naší domácí scéně, doložené příklady diskutovaných staveb a projektů, pak tvoří čtvrtou kapitolu, uvozenou statí Benjamina Fragnera z Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT. Z českých přispěvovatelů je třeba jmenovat Evu Dvořákovou z Národního památkového ústavu v Praze a Josefa Šulce, prezidenta Českého Národního komitétu ICOMOS.
Pátá kapitola zvažuje sílu a smysl osobního zážitku při doteku s industriálním prostředím. Přispěli do ní umělci, teoretici a kurátoři. Atmosféru i význam čtyř uplynulých ročníků bienále pak v závěru publikace přibližuje text Petra Urlicha.
Úplné znění všech textů v češtině je doplněno anglickými názvy.
